Rozlišujeme dva základní způsoby instalace vířivky:
1/ Vířivka volně stojící
V tomto případě vířivka musí stát na rovném zpevněném povrchu. Ideální je rovná betonová deska beze spádu o minimální tloušťce 15 cm. Vířivku však můžeme bez problémů instalovat i na zámkovou dlažbu (rovná bez prohlubní či boulí), zhutněné štěrkové lůžko či terasu s potřebnou nosností. Důležité je, aby vířivka ležela na rovném povrchu celým svým půdorysem.
2/ Vířivka zapuštěná
Zde můžeme řešit zapuštění vířivky kompletní (po skořepinu vířivky) nebo částečné (určitou část vířivky necháme nad úrovní terénu). Pro tento typ instalace potřebujeme vybudovat montážní otvor o minimálních rozměrech konkrétní vířivky + 60 cm pro servisní přístup (příklad: Přejeme si zapustit vířivku o rozměrech stran 200 x 200 cm, potřebujeme montážní otvor o vnitřních rozměrech 260 x 260 cm). Hloubku montážního otvoru řešíme dle výšky konkrétního modelu vířivky (nesmíme však zapomenout na výšku terasové krytiny apod.).
Pokud chceme vířivku zapustit do terénu, měli bychom řešit montážní jámu s betonovou deskou a zpevněnými boky (ztracené bednění). Nesmíme zapomenout na odvodnění daného díla vhodnou drenáží, kanalizací, kalovým čerpadlem apod. Betonová deska by na půdorysu vířivky měla být rovná beze spádu. Servisní přístupy pak zakryjeme vhodnou konstrukcí, kterou překryjeme terasovinou či jiným použitým materiálem v prostoru instalace.